Rozdíly mezi osobním a družstevním vlastnictvím

V prvním případě jde o vlastnictví nemovité věci a v druhém o vlastnictví podílu v bytovém družstvu, se kterým se pojí právo nájmu. Primárním rozdílem je tedy to, jakou věc vlastním od čehož se odvíjí další rozdílnosti shrnuty níže. Obě možnosti mají své výhody a nevýhody, o tom, která varianta je pro Vás vhodnější, rozhodnou Vaše osobní preference.

Osobní vlastnictví

Osobní vlastnictví bytu představuje vlastnictví nemovité věci evidované ve veřejném rejstříku, konkrétně v katastru nemovitostí. Vlastníka jakékoli nemovité věci, která je zapsána v katastru nemovitostí lze v tomto rejstříku najít. Vlastníkem bytu může být fyzická i právnická osoba.
Vlastnické právo se převádí zápisem nového vlastníka do katastru nemovitostí, což trvá minimálně 21 dnů ode dne podání návrhu na vklad. Po podání návrhu na vklad vlastnického práva vyznačí katastr nemovitostí tzv. plombu a běží 20denní lhůta, během které nesmí katastrální úřad vklad povolit.

Vlastník má plná dispoziční práva – může byt volně prodat, pronajmout, darovat, provádět stavební úpravy apod. Vlastník bytu má také právo nemovitost zatížit věčným břemenem, zástavním právem či jiným právem třetích osob.

Byty v osobním vlastnictví mají zpravidla vyšší kupní cenu, ale lze je použít jako zástavu pro financování hypotečním úvěrem.

Z hlediska daňových povinností hradí vlastník každoročně daň z nemovitých věcí. Při prodeji je vlastník osvobozen od daně z příjmu pokud byt vlastnil alespoň 5 let nebo v bytě bydlel alespoň 2 roky a nebo do 1 roku využije příjem na pokrytí vlastní bytové potřeby – např. koupi nové nemovité věci.

Družstevní vlastnictví

Vlastníkem bytu je v tomto případě bytové družstvo. Nepřevádí se tak vlastnické právo k nemovité věci, ale vlastnické právo družstevního podílu s právem nájmu. Účinnost převodu družstevního podílu nastává oznámením bytovému družstvu. Takový převod vlastnického práva je tedy zpravidla rychlejší, než je tomu u bytu v osobním vlastnictví, kde je nutné počkat na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Družstevní podíl je movitá nehmotná věc, která není evidovaná ve veřejném rejstříku. V katastru nemovitostí je tedy zapsán jako vlastník bytové družstvo. To vede seznam členů, ve kterém jsou evidování všichni vlastníci družstevních podílů – nájemci.

Dispoziční práva držitele podílu mohou být omezená stanovami družstva. Bytové družstvo může ve stanovách například omezit nebo zakázat podnájem bytu, stavební úpravy bytu apod. Převod družstevního podílu nelze ze strany bytového družstva zakázat, ale je možné ho omezit určením podmínek členství. Například může družstvo určit, že členem může být plnoletá fyzická osoba s občanstvím na území EU a vyloučit tak vlastnictví právnických osob.

Družstevní byty mají zpravidla nižší kupní cenu, ale financování může být komplikovanější, protože družstevní podíl nelze použít jako zástavu pro financování hypotečním úvěrem. Při financování hypotečním úvěrem je většinou nutné použít jiný způsob zajištění (např. zřízení zástavního práva na jiné nemovitosti) nebo lze koupi financovat prostřednictvím jiného typu úvěru – kupříkladu předhypoteční úvěr, úvěr ze stavebního spoření nebo spotřebitelský úvěr.

Daň z nemovitých věcí se u družstevního podílu neplatí. Daň z příjmu se při prodeji neplatí tehdy, pokud družstevní podíl vlastnil prodávající alespoň 5 let.